Katalog sociálních služeb

Sociální službyInformace pro poskytovatele služebStrategické dokumentyPlán sociálních služeb

Příprava Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018 - 2026

Poslední aktualizace: 23.2.2017 1:08

V období březen až září 2017 Královéhradecký kraj připravuje Strategii v oblasti sociálních služeb pro období 2018 - 2026 a Střednědobý plán sociálních služeb Královéhradeckého kraje 2018 - 2020. Oba dokumenty se budou zabývat především rozvojem sítě sociálních služeb, budou formulovat požadavky na služby zajišťované v síti sociálních služeb, cíle v oblasti resortní spolupráce i meziresortní spolupráce v oblasti zdravotnictví a školství, bude se zabývat vazbou sociálních služeb na oblast sociálního bydlení a nezbytně se dotkne vývoje požadavků na oblast infrastruktury sociálních služeb. V rámci příprav proběhne sběr podnětů od veřejnosti, obcí i poskytovatelů sociálních služeb. Podněty k rozvoji sítě sociálních služeb může poskytnout kdokoli z veřejnosti.

Střednědobý plán sociálních služeb Královéhradeckého kraje 2018 - 2020 - je dokument kraje zpracovaný na základě § 3 písm. h) Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v platném znění (dále jen ZSS). Je zpracováván ze zákona na období 3 let a je podkladem pro financování sociálních služeb ze státního rozpočtu.

Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018 - 2026 - je strategickým dokumentem, který bude zpracován na 9 leté období. Jeho hlavním smyslem je vymezit strategický rámec vývoje sociální oblasti a to zejména s ohledem na očekávaný demografický vývoj a vývoj sociálních služeb s ohledem za strategie zpracované na centrální úrovni.

Síť sociálních služeb - s ohledem na přípravu novely ZSS bude zpracována jako samostatný dokument s neomezenou platností. Jednotliví poskytovatelé budou pověřováni s ohledem na zdroje financování na období 3 a více let.

Strategická východiska:

Stárnutí populace – po dobu platnosti předchozího plánu sociálních služeb, tj. mezi lety 2010 až 2015 narostl počet obyvatel starších 80 let o 13 % tj. o 1 900 osob. Do roku 2026 naroste počet obyvatel starších 80 let o dalších bezmála 10 000 obyvatel (nárůst o 41 %). Uživateli sociálních služeb je cca 20 % osob starších 80 let (cca 5 300 osob z toho 30 % v pobytových službách). Lze předpokládat požadavek nárůstu kapacit do roku 2026 o 2000 osob.

Nárůst počtu osob s demencí – v České republice žije cca 130 000 osob s demencí, pro Královéhradecký kraj to představuje cca 7 200 osob. Do roku 2050 se odhaduje zdvojnásobení tohoto počtu. Rostoucímu počtu osob s Alzheimerovou demencí síť sociálních služeb neodpovídá. Řešit bude potřeba především ambulantní a pobytové sociální služby, často transformací lůžek stávajících domovů pro seniory, což vyvolá zřejmě požadavky na personální zabezpečení služeb.

Umožnění alternativní péče v domácnosti uživatele – z důvodu nezájmu obcí podílet se na zajištění dostupnosti terénní péče pro seniory chybí terénní pečovatelská služba ve 42 % obcí Královéhradeckého kraje. Časovou dostupnost umožňující podporu v průběhu celého dne splňuje pouze 48 % poskytovatelů. Nedostatečné zacílení pečovatelských služeb je doménou služeb poskytovaných obcemi nebo příspěvkovými organizacemi obcí, dochází zde často k nedostatečnému využití kapacit těchto služeb. Nedostatečné pokrytí terénní péče je příčinou předčasného odchodu do pobytového zařízení, případně výrazného snížení kvality života seniora a osob pečujících.

Odpovědnost rodiny a podpora pečujících – péče o osobu blízkou je především odpovědnost rodiny, je však potřeba poskytovat dostatečnou podporu rodině, osobám pečujícím chybí často znalost důsledků zdravotního omezení či postižení, neznají dostatečně možnosti využití kompenzačních pomůcek a technik péče. V řadě území chybí služby umožňující sdílenou péči rodiny a služeb (terénní služby, ambulantní služby a odlehčovací služby). Nedostatečná podpora je příčinou vyhoření pečujících nebo předčasným odchodem do pobytové sociální služby. Cílem je nastavit systém tak, aby podporoval sdílenou péči rodiny a profesionální služby, která by umožňovala pečujícímu pracovat a věnovat se přiměřeně běžným společenským aktivitám s ohledem na potřeby osob blízkých a osobám závislým na pomoci umožnila žít co nejdéle v domácím prostředí.

Efektivní pobytové sociální služby – pobytové služby pro seniory by měly být využívány především osobami vyžadujícími celodenní péči, tj. s těžkou nebo úplnou závislostí na pomoci druhé osoby (3. a 4. stupeň příspěvku na péči). V roce 2009 bylo 48 % uživatelů pobytových služeb pro seniory ve 3. a 4. stupni závislosti, v roce 2015 62%. Za optimální lze považovat hranici 75 – 85 % uživatelů ve 3. a 4. stupni závislosti. Řada zařízení této hranice zdaleka nedosahuje, vlivem obsazování v historii, ale také špatnými postupy při přijímání uživatelů, případně pro nevyhovující materiálně technické podmínky. Optimální využití kapacit může zpřístupnit až 551 lůžek. Zvýšení počtu osob ve vyšších stupních závislosti bude nezbytné přizpůsobit personální zabezpečení služeb, ale i materiálně technické zázemí služeb. Řada pacientů lůžkových zdravotnických zařízení se přesouvá do pobytových služeb pro seniory pouze ze systémových důvodů. Je nezbytné hledat optimální řešení využití lůžkové péče na sociálně zdravotním pomezí.

Nevyhovující infrastruktura – mnohá pobytová zařízení, neodpovídají po materiálně technické stránce požadavkům na nárůst objemu péče, v malých pokojích chybí přístup k lůžku ze tří stran, obtížně se manipuluje s imobilními osobami, část kapacit není plně bezbariérová. Rostoucí počet osob s demencí v pobytových zařízeních vyvolává potřebu jednolůžkových pokojů. Je nezbytné v budoucím období přistoupit k restrukturalizaci stávajících kapacit pobytových služeb tak, aby odpovídala moderním nárokům na péči o seniory i osoby se zdravotním postižením.

Podpora života v přirozeném prostředí osob se zdravotním postižením - přizpůsobení sítě sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zejm. čl. 19 – deklarujícím právo na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti. Stávající síť sociálních služeb zajišťuje podporu života v přirozeném prostředí na území, kde žije pouhá 1/3 obyvatel kraje. Pobytové služby komunitního charakteru tvoří necelou ¼ kapacit. Nezbytnou podmínkou pro život v přirozeném prostředí je dostupnost terénních, ambulantních a odlehčovacích služeb. Zejména dostupnost služeb terénních, podporujících samostatný život srovnatelný s vrstevníky, a stejně tak dostupnost odlehčovacích služeb je na území kraje velmi omezená. Postup částečné transformace a rozvolnění pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením je velmi finančně nákladný. Bylo by vhodné přehodnotit postupy tzv. „částečné transformace“.

Nedostatečná podpora osob s duševním onemocněním – roste počet osob s duševním onemocněním, za posledních 10 let vzrostl počet osob o 60 %. Síť sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu se etablovala v průběhu let 2009 – 2016, její kapacita však zaostává za skutečnou potřebou, podpora osob s duševním onemocněním je tak značnou zátěží pro rodinné příslušníky. Nedostatečná podpora v přirozeném prostředí je příčinou častějšího využívání psychiatrických hospitalizací.
Zkracování hospitalizací v psychiatrických nemocnicích – v souvislosti s reformou psychiatrické péče dochází ke zkracování dlouhodobých hospitalizací v psychiatrických nemocnicích. Nebyly výjimkou dlouhodobé několikaleté „sociální hospitalizace“. Tomuto trendu není uzpůsobena síť sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním.

Vývoj v oblasti sociálně vyloučených lokalit – potřeba zajistit sociální prevenci má svoji dynamiku, v území kraje se objevují nové lokality, v některých potřebnost postupně klesá, v jiných naopak roste. Síť sociálních služeb musí reagovat na tento vývoj. Strategie musí být nastavena tak, aby podpořila preventivní služby pružně v těch lokalitách, kde potřebnost roste. V oblasti sociální prevence je nezbytné navazovat spolupráci v oblasti školství a zaměstnanosti.

Bydlení a sociální práce absence dostupného bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením je příčinou řady neefektivit v síti sociálních služeb dosahujících řádu miliónů korun. Dostupné (sociální) bydlení zasahuje do všech prioritních oblastí. V oblasti péče o seniory dochází v důsledku k nedostupného či neodpovídajícího bydlení k obsluze až 200 osob v domovech pro seniory. V oblasti péče o osoby s duševním onemocněním a zdravotním postižením je nedostupné bydlení značnou bariérou života v přirozeném prostředí, kvůli nestabilnímu či nedostupnému bydlení tyto osoby končí v pobytových sociálních zařízeních, případně ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Sociální vyloučení osob vyloučených z důvodů životních návyků se prohlubuje především absencí dostupného bydlení. Nejsou-li zabezpečeny dostatečné podmínky pro bydlení těchto osob, výrazně klesá účinnost preventivních služeb, dochází k rotaci těchto osob v síti azylových služeb, absence dostupného bydlení je dána především pasivitou místních samospráv. Strategie by měla navrhnout kroky, které přispějí k podpoře rozvoje sociálního bydlení a nastavení podpory osob žijících v nestandardním či nejistém ubytování prostřednictvím sociálních služeb.

Závislost sítě sociálních služeb na finančních prostředcích ze Strukturálních fondů EU – síť sociálních služeb je zajišťována více než 95 mil. Kč ročně. Podpora sociálních služeb končí v polovině roku 2019 a aktuálně není vyhlášena další výzva a nejsou alokovány další prostředky na poskytování sociálních služeb.

Nárůst požadavků na pracovníky – s nárůstem zacílení služeb sociální péče na osoby se středně těžkou, těžkou a úplnou závislostí rostou nároky na pracovníky v sociálních službách, práce jsou kladeny větší nároky na odbornost, psychickou odolnost i fyzické požadavky, v terénní péči rostou požadavky na časovou dostupnost služeb, nově je vyžadována práce na směny i o víkendech. Rostoucí požadavky na personál v kombinaci s nízkým platovým ohodnocením, činí práci v sociálních službách stále méně atraktivní. Průměrné mzdy v sociálních službách se pohybují dlouhodobě na 80 - 85 % průměrné mzdy v kraji. Průměrné krajské mzdy nedosahují ani pracovníci služeb sociální prevence, kde většina zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání. Právě odborná erudice je ve službách prevence zárukou efektivního poskytování služeb, které přispívají ke snižování závislosti uživatelů na sociálním systému.

Využití úhrad uživatelů – v posledních 10 letech rostou pravidelně úhrady uživatelů ve službách sociální péče. Výše úhrad se však v jednotlivých službách liší a pohybuje se výrazně pod hodnotami limitů danými vyhláškou 505/2006 Sb., v platném znění. S ohledem na legislativu, i prováděné analýzy neznamenají vyšší úhrady finanční nedostupnost služeb. Strategie navrhne opatření ke zvýšení podílu úhrad uživatelů na zajištění sociálních služeb.

Optimalizace nákladů sociálních služeb – s ohledem na rozbory financování služeb je v síti sociálních služeb řada služeb, které vykazují nadměrné nadlimitní potřeby dofinancování. Nastavení vhodných opatření může vést ke snížení nároků na vyrovnávací platbu.
Optimalizace sítě sociálních služeb – sociální služby jsou zajišťovány v řadě případů poskytovateli sociálních služeb s méně než 4 pracovníky přímé práce. Při této velikosti poskytovatelé obtížně plní požadavky kladené na řádnou administraci a dostupnost sociálních služeb. Nastavení cílů strategie by mělo navrhnout řešení tohoto problému. Plán by měl také navrhnout případné možnosti omezení sítě sociálních služeb s ohledem na účinnost pomoci.

Spoluodpovědnost obcí za řešení potřeb svých obyvatel – obce se podílí na zajištění sociálních služeb částkou 148 000 000 Kč , panuje značná nerovnost mezi objemem spoluúčasti obcí na zajištění sociálních služeb. Účast obcí se pohybuje v rozmezí necelého procenta do 5 % výdajů obcí. Nezájem obcí podporovat sociální služby je často důsledkem nedostupnosti sociálních služeb pro jejich obyvatele. Značná nerovnost panuje zejména v podílu obcí na zajištění pobytových služeb pro seniory. Spoluúčast obcí při řešení nepříznivé sociální situace přináší přidanou hodnotu, je žádoucí, aby obce nesly spoluodpovědnost za síť sociálních služeb. Je nutné se zabývat takovými opatřeními, které přispějí k většímu zapojení obcí do systému sociálních služeb.

Požadavky na transparentní obsazování sítě sociálních služeb – požadavky legislativy i rostoucí podíl soukromých zdrojů v poskytování sociálních služeb vyvolává požadavky na nastavení systému výběru poskytovatelů do sítě sociálních služeb a to alespoň v případě obsazování nových kapacit.

Informační a asistivní technologie – vývoj na poli informačních a asistivních technologií, by mohl pomoci ušetřit veřejné prostředky na zajištění podpory osob ohroženým sociálním vyloučením a posílit bezpečnost uživatelů sociálních služeb. Technologie zaměřené na komunikaci a sdílení dat o poskytovaných sociálních službách a pro spolupráci poskytovatelů a sociálních služeb mohou ušetřit práci poskytovatelům a usnadnit dostupnost služeb pro uživatele.

Postup prací:

Sběr podnětů - březen 2017
Pracovní skupiny duben - červen 2017
Připomínkování návrhů dokumentu - srpen - září 2017
Schválení dokumentu - říjen 2017 (Strategie) a prosinec 2017 (Plán)

Předpokládaná struktura dokumentů:

1.) Oblast priorit spojených s přípravou na stárnutí populace

  • Zvýšení dostupnosti a efektivity sítě pobytových služeb pro seniory
  • Zvýšení dostupnosti a efektivity terénních a ambulantních služeb pro seniory
  • Příprava na stáří a posílení postavení pečujících osob
2.) Oblast priorit zaměřených na podporu života zdravotně postižených osob v komunitě
  • Změnit roli pobytových služeb pro osoby s postižením
  • Posílit postavení terénních služeb pro osoby se zdravotním postižením
  • Podpora zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti
  • Podpora osob pečujících
3.) Oblast priorit zaměřených na podporu sociálního začleňování osob s duševním onemocněním
  • Zvýšení dostupnosti terénních a ambulantních služeb pro osoby s duševním onemocněním
  • Diferenciace sítě pobytových sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním
  • Podpora začlenění osob s duševním onemocněním do komunity
4.) Oblast priorit zaměřených na hospicovou péči

5.) Oblast priorit zaměřených na podporu funkční rodiny a prevence sociálního vyloučení dětí a mládeže

6.) Oblast priorit zaměřených na služby pro osoby v krizi, osoby bez přístřeší, oběti trestných činů, osoby ohrožené sociálním vyloučením pro životní návyky a život v sociálně znevýhodňujícím prostředí, osoby ohrožené závislostmi

7.) Oblast priorit zaměřených na posílení systému řízení a financování sítě sociálních služeb a místního partnerství

  • Zajištění otevřenosti, transparentnosti sítě sociálních služeb, řízení sítě dle potřeb
  • Snížení administrativní zátěže pro řízení sítě sociálních služeb
  • Stabilní a efektivní financování sociálních služeb
  • Transparentní hodnocení sociálních služeb
  • Zapojení obcí do řízení a plánování sociálních služeb
¨8.) Oblast priorit zaměřených na posílení kvality a inovací v sociálních službách

Kontakty:

Mgr. Jiří Zeman, koordinátor plánování sociálních služeb

telefon: 495 817 431 nebo 601 376 696

e-mail: jzeman@kr-kralovehradecky.cz

Své podněty k plánu sociálních služeb zasílejte na výše uvedený e-mail.

Autor: Jiří Zeman

Přílohy ke stažení:

Název přílohy Popis Typ Velikost Datum
Prezentace k přípravě plánu sociálních služeb Informace prezentované na regionálních setkání k plánu sociálních služeb. pdf 447 kB 29.3.2017